Co znamená viskozita oleje

Výběr motorového oleje a jeho viskozita

Při výběru vhodného motorového oleje je jedním z nejdůležitějších parametrů jeho viskozita. Viskozitou je myšlena tekutost kapaliny. Čím je číslo nižší, tím tekutina lépe teče (voda má při 20°C viskozitu 1mm2/s).
• Kinematická viskozita olejů je měřena viskozimetrem, v jehož skleněné části při měření protéká vzorek oleje.
- Účelem měření je zjistit čas, za který projde hladina oleje mezi dvěma ryskami.
- Viskozimetr je při tomto měření ponořen do lázně s přesně nastavenou a udržovanou teplotou.
- Přesnost měření je zajištěn kalibrací viskozimetru.
• Kromě této veličiny se zjišťuje také dynamická viskozita olejů. Ta je důležitá pro zjištění nízkoteplotních vlastností olejů a HTHS viskozity. HTHS (High Temperature High Shear) – dynamická viskozita měřená při vysoké teplotě a velkém smykovém spádu.
Pro měření v terénu se využívá i tzv. Englerův viskozimetr. V tomto případě jde pouze o orientační měření. Hodnota viskozity se mění podle aktuální teploty oleje.
- Závislost viskozity na teplotě zjistíme podle hodnoty viskózního indexu.
- Čím je HTHS viskozita vyšší, tím olej tvoří silnější (ve smyslu tlustší) mazací film. Nižší HTHS snižuje spotřebu paliva.

Vyberte si správný motorový olej

Specifikace SAE

Na každém motorovém oleji je viskozita pochopitelně označena. Pro mnoho řidičů je to ale jen nicneříkající údaj. Pro lepší orientaci je k dispozici specifikace SAE. Tato specifikace pochází od společnosti automobilových inženýrů a je přijímána po celém světě jako základní specifikace pro motorové oleje.
• Uvedená čísla za zkratkou SAE jsou ukazatelem o viskozitě oleje při nízkých teplotách a při provozní teplotě oleje.
První číslo je doplněné písmenem „W“ (Winter – zima) a může mít hodnoty od 0–25. Čím je číslo vyšší, tím bude olej hustší a mazání za studena bude problematičtější. Toto první číslo nás tedy bude zajímat především pro startování v zimním období.
- Jestliže by byl tedy olej příliš hustý, pak by se nedostal hned po startu na všechna mazací místa.
- Logicky by tedy docházelo k opotřebování motoru.
Druhé číslo vyjadřuje viskozitu oleje ohřátého na 100 °C. Jedná se tedy o provozní teplotu u většiny běžných motorů. Například – pokud je druhým údajem číslo 20, bude olej po zahřátí velmi řídký. Pro motor to ve výsledku znamená nižší vnitřní tření.

Řídký olej ale může být problém!

Řídký olej ale nefunguje příliš dobře v motorech pod větší zátěží. Olej ve sportovních vozech se při ostré jízdě zahřeje za hranici 100°C. V tomto okamžiku může nastat „přepalování“ oleje.
Tím motorový olej ztrácí svoje vlastnosti a vytváří nežádoucí karbonové úsady.
Ty jsou nebezpečné hlavně v zanášení citlivých částí motoru.
V oleji tyto částice vytvářejí nežádoucí efekt brusné pasty.
Příliš řídké oleje jsou také náchylnější na protékání skrz pístní kroužky. Tím pádem dochází k neúměrně rychlé spotřebě oleje. Z tohoto důvodu se u výkonnějších (závodních motorů) používají oleje hustší – specifikace 50 nebo 60. Je ale nutné je na provozní teplotu dlouho ohřívat. Poté ale ani při vysoké zátěži neztrácí mazací schopnosti a nevytváří zmíněné úsady.
Vlivy na změny viskozity
Viskozita oleje může při provozu automobilu i narůstat. Za tento nárůst zodpovídá především termická a oxidační degradace oleje. U vznětových motorů k tomu přispívá i množství sazí v oleji.
Opačný efekt, kterým je snížení viskozity, může být způsobeno nadměrným obsahem paliva v oleji.
- Za snižováním viskozity může také stát tzv. střihová stabilita modifikátorů viskozity.
- Jedná se o polymerní látky, které mají za úkol upravovat viskozitu motorových olejů a zvyšovat jejich viskózní index.

Zeptejte se na složení olejů