Autoškola – pouze komerční záležitost?
Vzhledem k současné situaci v silničním provozu bych dovolil připomenout jednu ze základních povinnosti všech účastníků provozu na pozemních komunikacích ze zák. č. 361/2000 Sb. § 4 a: „Každý je povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí . . . . . .“ Kdyby všichni řidiči dbali tohoto zásadního ustanovení, tak dopravních nehod bude minimum, dopravní policie bude bez práce a řízení vozidla se stane radostnou pohodovou činností. Bohužel toho lze jen stěží dosáhnout současným nastavením výcviku v autoškolách.
Většina autoškol se totiž snaží získat zákazníka především nabídkou nízké ceny výcviku.
Je to nejrychlejší a nejjednodušší způsob, protože velká část našeho “krátkozrakého“
národa na filozofii nízké ceny slyší nejlépe. I když je nabídka na nízkou cenu
v autoškole lákavá, skrývá v sobě mnohá úskalí. Ta dříve či později
pocítí každý, kdo se snaží ušetřit na úkor plnohodnotného výcviku. Ve finále za
takovou „výhodnou akci“ často budoucí řidič zaplatí ještě více, než za kvalitní
autoškolu. Nízké školné totiž autoškole neumožňuje
provést nejen kvalitní, ale ani zákonu odpovídající výcvik. Vzhledem k nízké četnosti a hlavně
efektivitě případných kontrol /krácení výcviku se obtížně prokazuje/ se pak
autoškola omezí hlavně na manuální ovládání vozidla a řešení testových otázek.
Tedy to, co dnes může při troše štěstí stačit ke složení závěrečné zkoušky. Není
tím však v žádném případě naplněn podstata již citovaného § 4 a, tj. výchova řidičů k odpovědnosti,
ohleduplnosti, ukázněnosti, pokoře a respektu k ostatním účastníkům
silničního provozu. Výsledkem takového postupu je lehkovážný, bezohledný,
hazardní až agresivní způsob řízení značné části řidičů. Ruku v ruce
s přehnaným sebevědomím zejména mladších řidičů se jedná o přímo vražednou
kombinaci. Přispívá k tomu nejen způsob základního výcviku v autoškole, kdy dnes převažuje
„dálkový – individuelní výcvik“ s nedostatečným počtem předepsaných hodin
teorie i praxe, ale také absence jakéhokoliv dalšího průběžného vzdělávání
učitelů autoškol nebo řidičů soukromých vozidel. To je alarmující fakt
vzhledem ke skutečnosti, že od roku 2000 došlo k několika desítkám byť jen
dílčím novelizacím pravidel silničního provozu. Nezbývá než konstatovat, že pedagogicko psychologické působení nejen u začínajících
řidičů je naprosto nedostatečné. Zkrátka
mnohem důležitější jsou při řízení
správné myšlenkové pochody, než umět bravurně zvládat smyk vozidla. Jeho
výsledek je totiž v běžném provozu sázkou do loterie i pro zkušeného
řidiče.
Náš stát - Evropská unie nám reguluje spoustu
nepodstatných činností. Přitom tam, kde jde i v našem národním měřítku o
stovky lidských životů ponechává značnou benevolenci s nedostatečnými
kontrolními mechanismy. Bohužel tržní
hospodářství „vše“ nevyřeší, i když si to někteří bývalí a podle všeho i
současní politici dodnes myslí. Tam, kde jde o lidské životy, je větší míra
regulace ze strany státu určitě nutná.
Najdou se však i autoškoly, které nenabízí slevy a bývají
dražší než tzv. „kufříkové nebo garážové autoškoly“ bez stálé kanceláře
s řádnou provozní dobou a příslušného technického zázemí. Jednou
z nich je i autoškola VRLA, která
se i přes „neúčelné“ nastavení současného vzdělávacího systému
v autoškolství snaží o zajištění kvalitních služeb a předání dobrých
základů v řízení začínajícím i pokročilým řidičům. Autoškola VRLA totiž chápe výcvik řidičů jako
určitou formu poslání s pocitem morální odpovědnosti za své absolventy na
jejich dlouhé cestě, jejímž cílem je označení „bezproblémový řidič“.
Vrla Petr,
VRLA s.r.o. Zlín
www.vrla.cz
PS. Autor je absolventem oboru provoz a ekonomika automobilové dopravy, 35 let
pracuje v oblasti dopravy a autoškolství.
Vydáno 12.02.2015
474 Zhlédnutí