Historie formovaná obchodními stezkami a šlechtickými rody
Oblast v okolí obce Záluží a vesnici Kozlovice, které se nachází v okrese Litoměřice, je historicky významná díky své strategické poloze podél obchodních stezek, což potvrzují archeologické nálezy. Region byl úzce spjat s pražským arcibiskupstvím, které v průběhu staletí získávalo rozsáhlé majetky. Postupné střídání majitelů, od církevní správy až po významné šlechtické rody, výrazně ovlivnilo rozvoj této oblasti, která si udržela svou historickou kontinuitu až do moderní doby.Záluží a Kozlovice: Od raných obchodních stezek k církevní správě
Osady v této oblasti vznikaly podél obchodních stezek, což dokládají archeologické nálezy. První písemné zmínky o Záluží a Kozlovicích pocházejí z darovací listiny Václava II. biskupovi Tobiášovi z Bechyně z 11. srpna 1295. Dříve byla oblast spjata s pražským arcibiskupstvím, které vzniklo v roce 973, a postupně získávalo majetky. V roce 1167 se uvádí Děkanství řipské a v roce 1184 letní sídlo biskupa.
Významné změny vlastnictví a úpadek hradu v době středověku
Za biskupa Jana III. z Dražic došlo v letech 1258 až 1279 k rozvoji regionu, včetně výstavby románského hradu. Ten měl kontrolovat obchodní cesty, ale byl zničen Branibory v roce 1279. Církevní správa obce trvala až do roku 1431, kdy Roudnice byla prodána arcibiskupem Konrádem z Vechty Janu Smiřickému, čímž se Záluží a Kozlovice staly součástí Smiřického majetku. V průběhu 15. století se vlastnické poměry často měnily. Po popravení Jana Smiřického v roce 1453 přešla Roudnice a okolní obce do vlastnictví Jindřicha z Rožmberka a později Zdeňka Konopišťského, avšak konflikty a zrady vedly k dalšímu rozvratu. Město bylo dvakrát obléháno a v roce 1467 bylo předáno Ješkovi Bojanovskému.
Obec Záluží a vesnice Kozlovice na křižovatce obchodních stezek
Rozvoj pod vládou Lobkowiczů a vliv železnice na růst obyvatelstva
V 16. století došlo k dalším vlastnickým změnám, přičemž panství přešlo do rukou Jana Kryštofa hraběte z Tarnova a později Konstantina, knížete Ostrožského. Vilém z Rožmberka zakoupil roudnicko v roce 1575, a tím se Záluží a Kozlovice staly součástí Lobkowitzova panství, které přineslo rozvoj až do 1. světové války. V 19. století byla významná výstavba železnice, která přispěla k nárůstu obyvatelstva. Počet obyvatel v Záluží v roce 1900 činil 81 a v Kozlovicích 74. V období mezi světovými válkami se objevily rekreační objekty a po druhé světové válce došlo k dalšímu rozvoji.
Dynamický rozvoj Záluží a Kozlovic po roce 1989: Od restituce k prosperitě
Po roce 1989 se díky změnám v zákonech o půdě a restitučním zákonu zvýšila výstavba domů a obě obce zažily nebývalý stavební rozvoj, což vedlo k nárůstu obyvatel a změně demografické struktury. Dnes jsou obec Záluží a vesnice Kozlovice příkladem dynamického vývoje, který překonal mnohé historické zkoušky a přivedl obyvatele k prosperující budoucnosti.