Obecní úřad Bukovany.
Rozloha katastru obce je 316ha.
Obec leží v nadmořské výšce 240-304 m a
čítá 580 obyvatel.
Obec Bukovany, jež leží v těsné blízkosti
Olomouce, jsou poprvé zmiňovány v
roce 1131.
Tehdy olomoucký biskup Jindřich Zdík
vysvětil nový kostel svatého Václava a
Bukovany připadly právě, tomuto
olomouckému kostelu darem.
Později patřila část obce k olomouckému
knížecímu hradu a sloužila k
vydržování královských lovčích.
Roku 1223 byly Bukovany zproštěny
povinnosti platit zemské poplatky a
roku 1239 moravský markrabě Přemysl,
pozdější král Přemysl Otakar II.,
daroval Bukovany Viktorinovi, synu
Bludovu.
Nicméně nakonec se celá obec dostala do
držení olomouckých biskupů a zůstala
jim až do roku 1848, kdy bylo v českých
zemích zrušeno poddanství.
Robotní povinnost ovšem pokračovala a
víme, že bukovanští občané museli
chodit na zemědělské práce na dvoře ve
Chválkovivích a také na některých
jiných pozemcích v okolí.
Pozoruhodné bylo i ustanovení, že
polosedlácí museli také posekat šest
sáhů (jeden sáh byly necelé dva metry)
dřeva v bělkovickém lese a odvézt je
do biskupské rezidence v Olomouci.
Chalupníci byli od vození osvobozeni,
ale posekat svých šest sáhů museli
také.
Nejstarší známé pečetidlo obce nese
datum 1649 a je na něm vyobrazen strom
připomínající nejspíš vrbu, ale je
pravděpodobné, že mělo jít o buk, aby
bylo vystiženo jméno obce.
Koncem roku 1997 se Bukovany rozhodly
pořídit si výstižný heraldický znak a
prapor.
Oba symboly měly vyjadřovat jak název
obce, tak její historii.
Poněvadž celý strom není k tomuto účelu
dost vhodný, byla použita jen větévka
buku s charakteristickými bukvicerni.
Byl tedy zvolen zelený štít,
symbolizující zemědělství, a v něm je
zlatá větévka buku se dvěma listy a
dvěma bukvicerni.
V červené horní části štítu jsou tři
stříbrné kužely ze znaku olomouckého
biskupství.