Obecní úřad Bouzov - mikroregion
Litovelsko.
Vesnice roku 2002 Olomouckého kraje.
V malebné krajině posledních výběžků
Drahanské vrchoviny, v severozápadní
části okresu Olomouc, leží obec Bouzov.
Bouzov nese jméno patrně po svém
zakladateli Búzovi z Búzova, který byl
prvním známým držitelem obce počátkem
14.století.
Ten dal také postavit zdejší hrad, jenž
měl střežit obchodní stezku vycházející
z Olomouce údolím Třebůvky až k
Jevíčku.
Až do 17.století se na Bouzově
vystřídalo několik českých
šlechtických rodů, z nichž nejznámější
byli pánové z Kunštátu a Poděbrad,
dokonce se má za to, že se zde narodil
Jiří z Poděbrad.
V roce 1695 prodal kvůli dluhům
poslední český majitel celé Bouzovské
panství řádu Německých rytířů.
Až v roce 1850, v rámci nového správního
řízení, se Bouzov stal součástí nově
vzniklého okresního hejtmanství v
Litovli.
Vymanil se tak po právní stránce ze
závislosti na majiteli panství řádu
Německých rytířů.
Celkově lze Bouzov druhé poloviny 19.
století charakterizovat jako poměrně
chudé městečko, hospodářsky závislé na
bývalé vrchnosti.
Nejvýznamnější událostí v dějinách obce
se stala na přelomu 19.a 20. století
velkorysá přestavba hradu, kterou
uskutečnil nový velmistr řádu,
arcivévoda Evžen Habsburský.
Přestavba ovlivnila i celkový vzhled
městečka, neboť výrazně stoupl počet
zdejších obyvatel.
Bouzov se stal kulturním a
společenských střediskem celého okolí.
Současný katastr obce se rozkládá na
ploše 4 232 ha, obec tvoří 13 částí–
Bezděkov, Blažov, Bouzov, Doly, Hvozdečko,
Jeřmaň, Kadeřín, Kovářov, Kozov, Obectov,
Olešnice, Podolí, Svojanov.
K 1.1. 2005 žilo v obci Bouzov 1480
obyvatel.
Bouzov patří k velmi navštěvovaným
obcím.
Hlavní dominantu tvoří hrad, velkým
lákadlem turistů je také Galerie v
podhradí s Trojským koněm,
minikáry „Sportovní formule“ u
parkoviště u hradu, v roce 2000
obnovené Panské rybníky o rozloze 4, 5
ha a další zajímavosti.