č. 49,
79843 Zdětín
Obec Zdětín
Zdětín leží na rozhraní Hané a Drahanské vrchoviny v nadmořské výšce 345 m. Vznikl v místě, jehož blízké okolí bylo osídleno ještě před začátkem našeho letopočtu. První zmínka o Zdětíně (dle „Zemských desek moravských“) je z roku 1368, kdy Jakub Bělík prodal svůj zdejší lán Marovcovi ze Zdětína, který pak převedl nebo prodal Zdětínský dvůr na nového vlastníka jménem Otoslav (r. 1371).Zrušením panského dvora v roce 1785 vznikla původní obec Zdětín - do roku 1843 samostatná, od roku 1843 spojená neoficiálně s osadou Nechutín, v podstatných záležitostech úplně pak od roku 1919. Při sčítání roku 1920 měla obec 502 obyvatel. Dřívější osadníci zde nosili kroj, který byl hanácký.
Na návsi obce Zdětín stojí kaple sv. Anny, postavená nákladem 1.200 zlatých v roce 1843, která se v roce2006 opravila.Kaplička dostala nový kabát, do věžičky se zabudovaly nové věžní hodiny a upravilo se prostranství v jejím okolí .Před kaplí sv. Anny je postaven pomník padlým obětem obou světových válek.
V současné době má obec 136 domů a 315 občanů. Obec je členem Mikroregionu Kostelecko a svazku obcí Vodovod Pomoraví. V budově obecního úřadu se nachází obecní knihovna, do které byl pořízen nový počítač a občané tak mají možnost přístupu k Internetu.
V obci aktivně působí Sbor dobrovolných hasičů. Založen byl v roce 1882. Družstva mužů a žen dosahují výborných výsledků v soutěžích požárního sportu. Příkladná je práce s mládeží , která se účastní soutěží „Plamen“.Členové sboru vydatně přispívají obci svojí brigádnickou činností při různých opravách a úpravách v obci.
Další činnou organizaci v obci je TJ Sokol. Tato organizace, kromě své hlavní činnosti - fotbalu, kde působí dva oddíly , zajišťuje v obci i další sportovní činnosti. Velkým kladem Sokola je práce s dětmi a pořádání společenských aktivit pro občany.
Jistě je nutná zmínka i o další „části Zdětína“, a to jsou chaty. V katastru obce jsou tři dosti veliké chatové lokality: Mokřiny, Blata a velká část před a za Běleckým Mlýnem. Naproti bývalého mlýna v nádherné krajině je menší opuštěný lom, a nad ním místo s pozůstatky prehistorického hradiště. Jeho počátky spadají do období mladšího neolitu (4 000 – 2 500 let př.n.l.). Výzkumy v lokalitě jsou nepravidelně prováděny od roku 1886 do dnešních dnů. Výzkumy prokázaly , že místo bylo využito i ve středověku ve 13. a 14. století, jako opevněné sídlo šlechty. Plocha bývalého hradiště je překvapivě prostorná. Ze tří stran jsou dodnes patrné poměrně mohutné valy a příkopy. Byl tu odkryt i středověký vjezd do sídla.Hradiště má oválný půdorys, o rozloze asi 1, 5 ha, opevněné vysokým valem a příkopem, nejsnadněji přístupné od jihovýchodu, dnes je lokalita zalesněna. Při výzkumech části valu a příkopu prováděných v roce 2001, byly zjištěny dvě fáze hradeb, z nichž jedna měla kamennou čelní zeď. Současně zde byly zjištěny známky osídlení kultury s moravskou malovanou keramikou z mladší doby kamenné, osídlení z pozdní doby kamenné a těž nálezy svědčící pro kulturu platěnickou z doby halštatské. K místu se váže pověst, že tu stával pevný hrad. Propadl se do země kvůli prostopášnostem svého pána. Zjevuje se tu Bílá paní, přízrak dcery tohoto pána. Obchází zde v poledne, s karabáčem v ruce. Hlídá prý, aby žádný z duchů nevylezl z hradu. Na velký pátek se hora otevírá. Jednou prý Bílá paní donutila dva hochy strávit v hoře celý rok. Podle další pověsti Bílá paní nosí dvanáct klíčů, od dvanácti propadlých hradů loupeživých rytířů z okolí.
Všechny tyto lokality jsou turisticky velmi oblíbené a ve velice hezkém přírodním prostředí , vhodné na vycházky s dětmi.. V katastru je vlaková zastávka, která se již několik let jmenuje „Zdětín u Prostějova“. V katastru obce je i Bělecký Mlýn - hotel a restaurace v oblíbené rekreační zóně Prostějováků . Hotel Bělecký Mlýn se nachází v klidném a romantickém prostředí údolí říčky.Děti si zde mohou prohlédnout zvířata v ZOO koutku, další z možností je projížďka na koni nebo relaxace při rybolovu. Bělecký Mlýn je také rodiště ak.malíře Oldřicha Lasáka (*9.12.1884, +21.6.1968).

Související články

Obec Lipí

Lipí: Obec pod Blanským lesem, kde se potkává klid venkova, historie a živé obecní dění

Obec Lipí u Českých Budějovic v sobě spojuje to, co se dnes hledá jen těžko: Blízkost krajského města, obecní vybavenost, přírodu doslova za domem a prostředí, které si uchovalo vlastní tempo i malebnou historickou tvář. Na úpatí chráněné krajinné oblasti Blanský les se tu vedle lesů a rybníků připomíná i hluboká minulost, zatímco současné Lipí žije sportem, kulturními akcemi i každodenním obecním životem.


Svazek obcí Mikroregionu Žulovska

Svazek obcí Mikroregionu Žulovska (Rychlebské hory) – osm obcí v harmonii s přírodou

Rychlý přehled Svazek obcí Mikroregionu Žulovska sdružuje osm obcí v povodí řeky Vidnávky na severu Jesenicka. Region spojuje klidná krajina Žulovské pahorkatiny, chráněná příroda, voda a tradice spjaté s těžbou žuly. Je to místo pro tichou turistiku, každodenní život místních i celoroční pobyt bez přetížení.



Obec Klučov

Obec Klučov (okres Třebíč)

Rychlý přehled: Obec Klučov je malá vesnice a obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, která se nachází u města Třebíč a leží v malebné krajině s výhledy na okolní přírodu. Obec má přibližně 170 – 180 obyvatel, rozlohu 7,28 km² a je charakteristická bohatou historií sahající až do 14. století, kdy byla poprvé písemně zmíněna. Klučov nabízí klidné venkovské prostředí, výraznou paměť minulosti a blízkost lesů i luk, což přitahuje jak místní obyvatele, tak návštěvníky toužící po relaxaci a poznání venkovské kultury.


Plzeňský kraj

Plzeňský kraj: Když máte Plzeň za rohem a Šumavu za humny

Plzeň, Pilsner Urquell, stabilní průmysl, tři pohoří a stovky malých obcí. To je Plzeňský kraj, který poskytuje práci ve městě i klid na vesnici, kulturu i hory, tradici i prostor nejřidčeji zalidněného kraje. Bydlet například v Klatovech znamená mít práci v Plzni vzdálené 45 minut autem a šumavské hřebeny na dohled. Proto pojďme do života v tomto kraji trochu nahlédnout.

Aktuální microsite





Aktuální PR články



Obec Líšnice

Obec Líšnice je malá obec a obecní obec v okrese Šumperk v Olomouckém kraji s přibližně 400 obyvateli. Obec se skládá ze dvou částí – vlastní Líšnice a Vyšehorky – a je charakteristická bohatým kulturním životem, tradicemi a sdíleným venkovským životem. Líšnice je také známá tradičními akcemi jako lampionové průvody či živý betlém na návsi a sousedské setkání, která přitahují více účastníků než mnohé větší městské akce.