Top firmy

EDB doporučuje









Bratrušov 176,
78701 Bratrušov
První písemná zmínka o Bratrušovu pochází z roku 1371 a jedná se o závěť moravského markraběte Jana Jindřicha (bratra Karla IV.), který odkázal svému synu Prokopovi několik vsí, mezi nimi i Bratrušov.

České pojmenování i německý název Brattersdorf jsou odvozeny od českého osobního jména Bratruš a znamená tedy „Bratrušovu ves“. Tento výklad ukazuje, že vesnici zřejmě založili Slované patrně ještě před velkou kolonizací, kterou v českých zemích prováděli němečtí osídlenci zejména v průběhu 13. a 14. století. Bratrušov je svým protáhlým tvarem podél komunikace, rozdělením půdy na lány, jež se táhly za příbytky, ovšem typickou německou kolonizační vesnicí.

V roce 1603 byl postaven pozdně renesanční kostel Všech Svatých, který měl sloužit nekatolickým bohoslužbám, ale v roce 1784 při něm byla zřízena katolická fara. Tehdy patrně začalo v soukromých domech školní vyučování a kolem roku 1800 byla postavena školní budova. Do roku 1834 obec vzrůstala a bylo zde již 140 popisných čísel a 809 obyvatel. Bratrušov byl podhorskou zemědělskou obcí, jediným výrobním zařízením byl tehdy vodní mlýn, a její obyvatelé často nacházeli uplatnění v průmyslových podnicích blízkého Šumperka. Počet obyvatel Bratrušova byl od poloviny 19. století do druhé světové války konstantní a kulminoval v roce 1900, kdy zde žilo ve 149 domech 1016 obyvatel, z nichž se až na dvě výjimky všichni hlásili k německé národnosti. Česká menšina se zde postupně vytvořila až po roce 1918 a v roce 1930 bylo z 980 obyvatel 88 Čechů. Nelze se proto divit, že ve volbách v roce 1935 i v Bratrušově zvítězila Henleinova Sudetoněmecká strana. V letech 1945 až 1948 čekalo na německé obyvatelstvo vystěhování a obec byla nově osídlena. V roce 1960 byla k Bratrušovu připojena osada Osikov, obě obce však byly v letech 1980 až 1990 připojeny k Šumperku. Změna nastala až v roce 1990 kdy se Bratrušov stal opět samostatnou obcí.

Související články

Obec Lipí

Lipí: Obec pod Blanským lesem, kde se potkává klid venkova, historie a živé obecní dění

Obec Lipí u Českých Budějovic v sobě spojuje to, co se dnes hledá jen těžko: Blízkost krajského města, obecní vybavenost, přírodu doslova za domem a prostředí, které si uchovalo vlastní tempo i malebnou historickou tvář. Na úpatí chráněné krajinné oblasti Blanský les se tu vedle lesů a rybníků připomíná i hluboká minulost, zatímco současné Lipí žije sportem, kulturními akcemi i každodenním obecním životem.


Svazek obcí Mikroregionu Žulovska

Svazek obcí Mikroregionu Žulovska (Rychlebské hory) – osm obcí v harmonii s přírodou

Rychlý přehled Svazek obcí Mikroregionu Žulovska sdružuje osm obcí v povodí řeky Vidnávky na severu Jesenicka. Region spojuje klidná krajina Žulovské pahorkatiny, chráněná příroda, voda a tradice spjaté s těžbou žuly. Je to místo pro tichou turistiku, každodenní život místních i celoroční pobyt bez přetížení.



Obec Klučov

Obec Klučov (okres Třebíč)

Rychlý přehled: Obec Klučov je malá vesnice a obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, která se nachází u města Třebíč a leží v malebné krajině s výhledy na okolní přírodu. Obec má přibližně 170 – 180 obyvatel, rozlohu 7,28 km² a je charakteristická bohatou historií sahající až do 14. století, kdy byla poprvé písemně zmíněna. Klučov nabízí klidné venkovské prostředí, výraznou paměť minulosti a blízkost lesů i luk, což přitahuje jak místní obyvatele, tak návštěvníky toužící po relaxaci a poznání venkovské kultury.


Plzeňský kraj

Plzeňský kraj: Když máte Plzeň za rohem a Šumavu za humny

Plzeň, Pilsner Urquell, stabilní průmysl, tři pohoří a stovky malých obcí. To je Plzeňský kraj, který poskytuje práci ve městě i klid na vesnici, kulturu i hory, tradici i prostor nejřidčeji zalidněného kraje. Bydlet například v Klatovech znamená mít práci v Plzni vzdálené 45 minut autem a šumavské hřebeny na dohled. Proto pojďme do života v tomto kraji trochu nahlédnout.

Aktuální microsite





Aktuální PR články



Obec Líšnice

Obec Líšnice je malá obec a obecní obec v okrese Šumperk v Olomouckém kraji s přibližně 400 obyvateli. Obec se skládá ze dvou částí – vlastní Líšnice a Vyšehorky – a je charakteristická bohatým kulturním životem, tradicemi a sdíleným venkovským životem. Líšnice je také známá tradičními akcemi jako lampionové průvody či živý betlém na návsi a sousedské setkání, která přitahují více účastníků než mnohé větší městské akce.