Městys Protivanov

Úřad městyse Protivanov.
První písemná zmínka o obci je z roku
1505, kdy je zmiňována jako majetek
pánu z Boskovic, ale datum její založení
spadá do dřívějších dob středověku, kdy
v zemi proběhla velká kolonizační vlna a to kolem let 1290 až 1310.
Název obce zřejmě souvisí se jménem původního majitele Protivy nebo
Protivana: jednalo se o typickou lesní lánovou ves, založenou lokátorem. Od počátku se její obyvatelé živili zemědělstvím a zpracováváním dřeva, zejména výrobou střešních šindelů.
Pro dějiny Protivanova je významné, že se jednalo o poddanskou ves boskovického
panství. Boskovičtí páni měli tento region včetně Protivanova na starosti do zrušení takzvané patrimonoální správy
v roce 1848, v některých ohledech až do konce první světové války.
Tíživý a pracovně náročný život poddaných lidí byl do značné míry
vyvažován intenzivním náboženským životem. Původně byli v Protivanově i evangelíci (Jednota bratrská), po Bílé Hoře převážila jednoznačně katolická konfese, která se stala dominantním vyznáním místních obyvatel. První zmínka
o protivanovském kostele je z roku 1547,
ale nový, farní kostel je až z roku 1772, kdy jej nechal postavit hrabě Leopold Dietrichstein.
V době před 1. světovou válkou byl Protivanov obcí s bohatým kulturním a společenským životem (například místní odbočka Sokola zde fungovala od roku 1911, které konkurovala místní organizace katolického Orla). Před válečnou katastrofou se obec vyvíjela také po stránce demografické a
hospodářské.
20. století a jeho dva válečné konflikty
určily i ráz života v Protivanově. Obě dvě válečné katastrofy si vybraly v Protivanově daň na lidských životech.
Návrat k demokratickému politickému řádu
v roce 1989 znamenal opět zásadní změny,
zejména zavedením pluralitního
politického systému. Začalo náročné období i po stránce hospodářské, neboť se přikročilo k opomíjeným a dlouho neřešeným problémům obce, v nichž prvořadé bylo vybudování vodovodu a přivaděče plynu. Zajímavé aktivity začala provozovat i místní knihovna, která se snaží v součinnosti s vedením obce o připomínání významných rodáků (J. M. Veselý, A. Kolísek, F. Liška a další) a kulturních i společenských tradic.
Od 10. října 2006 byl obci vrácen
status městyse.