Popis

Dobratice 49,
73951 Dobratice
Obecní úřad Dobratice:
- počet obyvatel k 1.1.2010 1103
- výměra obce 704, 38 ha
- nadmořská výška 350 - 440 m.
Příslušnost obce k úřadům:
- stavební a matriční - Dobrá
- finanční, katastrální, pozemkový, celní, okresní soud - Frýdek-Místek
- vojenská správa Nový Jičín.
První zmínka o obci je z počátku 17. století. V roce 1602 byly Dobratice v majetku Bohuše Tluka z Tošanovic. K dobratickému panství náležely i Bukovice. V roce 1850 došlo ke sloučení Dobratic a Bukovic do jedné obce se společným názvem Dobratice.
Obec Dobratice leží v podhůří Beskyd, 7, 5 km od Frýdku - Místku. Skládá se z místních částí Dobratice, Bukovice, Hranice, Podlesí, Amerika a Šprochovice. V obci se nachází základní občanská vybavenost - mateřská škola, základní škola, knihovna, obchody, pohostinství, restaurace, je zaveden vodovod a plyn. Spojení je vlakové na trase Frýdek - Místek - Český Těšín a autobusové.
O kulturní a společenské vyžití se starají místní spolky - zahrádkáři, šachový oddíl, pěvecký sbor Filla, farní mládež, myslivecké sdružení Háj a Sbor dobrovolných hasičů. V oblasti sportu působí TJ Comfort Dobratice.
Obcí prochází značené trasy pro turistiku a cykloturistiku. Z historických památek je významný kostel sv. Filipa a Jakuba z roku 1865. Byl postaven na popud faráře Filipa Habrnala. Další památkou je bývalé fojtství v č.p. 163. V současnosti je tu hostinec Harenda.

Související články

Obec Lipí

Lipí: Obec pod Blanským lesem, kde se potkává klid venkova, historie a živé obecní dění

Obec Lipí u Českých Budějovic v sobě spojuje to, co se dnes hledá jen těžko: Blízkost krajského města, obecní vybavenost, přírodu doslova za domem a prostředí, které si uchovalo vlastní tempo i malebnou historickou tvář. Na úpatí chráněné krajinné oblasti Blanský les se tu vedle lesů a rybníků připomíná i hluboká minulost, zatímco současné Lipí žije sportem, kulturními akcemi i každodenním obecním životem.


Svazek obcí Mikroregionu Žulovska

Svazek obcí Mikroregionu Žulovska (Rychlebské hory) – osm obcí v harmonii s přírodou

Rychlý přehled Svazek obcí Mikroregionu Žulovska sdružuje osm obcí v povodí řeky Vidnávky na severu Jesenicka. Region spojuje klidná krajina Žulovské pahorkatiny, chráněná příroda, voda a tradice spjaté s těžbou žuly. Je to místo pro tichou turistiku, každodenní život místních i celoroční pobyt bez přetížení.



Obec Klučov

Obec Klučov (okres Třebíč)

Rychlý přehled: Obec Klučov je malá vesnice a obec v okrese Třebíč v Kraji Vysočina, která se nachází u města Třebíč a leží v malebné krajině s výhledy na okolní přírodu. Obec má přibližně 170 – 180 obyvatel, rozlohu 7,28 km² a je charakteristická bohatou historií sahající až do 14. století, kdy byla poprvé písemně zmíněna. Klučov nabízí klidné venkovské prostředí, výraznou paměť minulosti a blízkost lesů i luk, což přitahuje jak místní obyvatele, tak návštěvníky toužící po relaxaci a poznání venkovské kultury.


Plzeňský kraj

Plzeňský kraj: Když máte Plzeň za rohem a Šumavu za humny

Plzeň, Pilsner Urquell, stabilní průmysl, tři pohoří a stovky malých obcí. To je Plzeňský kraj, který poskytuje práci ve městě i klid na vesnici, kulturu i hory, tradici i prostor nejřidčeji zalidněného kraje. Bydlet například v Klatovech znamená mít práci v Plzni vzdálené 45 minut autem a šumavské hřebeny na dohled. Proto pojďme do života v tomto kraji trochu nahlédnout.

Aktuální microsite





Aktuální PR články


Obec Bílá

Obec Bílá, nejvýchodnější obec Moravy, působí na mapě jako klidný kout světa – ale nenechte se zmást. Mezi lesy, řekami a horami se tu odehrává každodenní život plný tradic, rekreace i nových výzev. Ačkoliv tu žije jen pár stovek obyvatel, Bílá se umí ozvat nahlas – především svou krásou, klidem a silným komunitním duchem.


Obec Bílá

Od hlubokých pralesů k živé obci Obec Bílá, malebně zasazená do srdce Beskyd, má za sebou dlouhou a zajímavou historii. Její vznik souvisí s osídlováním horských oblastí a správním vývojem území, které bylo původně pokryto neprostupnými lesy. Již před rokem 1100 se toto území nacházelo na pomezí českého přemyslovského státu a slezského knížectví opolského. Přirozenou hranici mezi nimi tvořila řeka Ostravice.