Pohřební ústav hlavního města Prahy patří mezi rodinné stříbro
Smrt je přirozená součást života člověka. Přesto odchod blízkého je vždy bolestný. Vyjádřit poděkování zemřelému důstojným rozloučením za čas, který s námi strávil, je to poslední, co pro něho můžeme udělat.
Pozůstalí chtějí zajistit pohřeb podle
svých představ a přání zemřelého. Parte, rakev, urna, poslední rozloučení
v obřadní síni krematoria se smutečními květinovými dary, hudbou,
řečníkem, či variantní rozloučení s urnou jsou základem pohřebnických
služeb.
Pohřebnictví je váženou službou
s celospolečenským dopadem etickým, kulturním, ale i urbanistickým. V
Praze tyto atributy měrou vrchovatou naplňuje Pohřební ústav hlavního města Prahy. Jestli se dá něco
v hlavním městě označit za rodinné stříbro, je to právě Pohřební ústav. Je
to instituce, kde se snoubí bohatá tradice s moderní technologií, vysoká
profesionalita s hlubokou etičností.
Již déle jak 100 let poskytuje občanům služby
Pohřební ústav hlavního města Prahy
Pohřební
ústav hl.m.Prahy, organizace založená Magistrátem v r. 1911 poskytuje
komplexní služby na vysoké profesionální úrovni. V deseti objednávkových
kancelářích zařídí pozůstalí kromě rozloučení v krematoriu i pohřby do
země, květinové dary, parte, VIP pohřby a též převozy zesnulých po republice i
zahraniční převozy. Bohatý je i výběr rakví, od běžných až po luxusní. Veškeré
informace poskytuje non stop na bezplatné
informační lince 800 10 10 50, na které funguje i nepřetržitá služba pro odvoz
zemřelých. Pohřební ústav hl.m.Prahy má ve správě obě pražská krematoria a
přilehlé urnové háje. V krematoriu
Strašnice mohou pozůstalí volit mezi malou obřadní síní, která nese název
Baxova po primátorovi, který se významně zasloužil o výstavbu tohoto
krematoria, a Velkou obřadní síní, která patří k největším ve střední
Evropě, a obřadní síní na hřbitově Olšany.
Krematorium Motol je umístěno
v krásném lesním prostředí a kapacitu jeho obřadní síně je možné zvětšit
spuštěním prosklené vstupní stěny. Přestože pohřebnictví je tradiční obor,
Pohřební ústav hl.m.Prahy nabízí i mnoho nových a rozšířených služeb, jako je
např. rozloučení s urnou či ekonomický pohřeb „Rekviem“.
Kremační pohřeb tvoří v České republice asi 80%
z celkového počtu pohřbů
V České
republice je velice rozšířen kremační pohřeb. Tvoří asi 80% z celkového
počtu pohřbů v České republice. Proč tomu tak je mi nepřísluší posuzovat,
ani to není předmětem tohoto příspěvku. Je to však jeden ze základních kamenů
současného, trochu jiného přístupu pozůstalých, k poslednímu rozloučení se
zemřelým. Druhým takovým základním kamenem je ekonomická situace společnosti,
která po roce 1989 umožnila použít finanční prostředky pro zajímavější
aktivity. Na to pak navazuje dlouholeté vytěsňování smrti a vše co souvisí
s pohřebním rituálem.
Pohřby bez obřadu
Jak se nepřipravenost
na úmrtí někoho blízkého a neznalost všeho, co je pojeno se smrtí, projevuje ve
skutečnosti? Nejvíce je to poznat při úmrtí doma. Stává se, že pozůstalí volají
pohřební službu a prosí o okamžitý odvoz zemřelého, někdy dokonce ještě dříve
než lékař zemřelého prohlédl. Prostě okamžikem smrti se z milované osoby
stává „něco“, čeho je třeba se rychle zbavit. Pak následuje to ještě krutější a
to je vynechání posledního rozloučení, tedy smutečního obřadu. To jsou právě ty
v poslední době hodně využívané pohřby bez obřadu. Ano, jsou tím
nejlevnějším pohřbem, který je možno objednat, ale za cenu daleko vyšší a to je
morální a citová újma vlastního pozůstalého, která jak odborníci psychologové
říkají, může končit až psychosomatickými potížemi. Pohlédneme-li pár desetiletí
zpět, tak tam takovýto druh pohřbu nenajdeme. Rituál pohřebního obřadu byl
v naší kultuře vždy dodržován. Účast na pohřbu, projevy soustrasti jako
vyjádření spoluúčasti na truchlení nejbližších zemřelého a poskytnutí jim času
na vyrovnání se ze ztrátou milované bytosti byla samozřejmostí. Problém
vynechání pohřebního obřadu je však spíše problémem městské aglomerace. Na
venkově nebo v malém městě je stále zvykem vypravit pohřeb
s rozloučením a mnohde i s různými krajovými zvyky.
Pátral jsem, zda se podobné pohřby vyskytují
i v jiných zemích Evropy. Nikde se takovýto způsob pohřbení neprovádí. V čem
jsme tedy jiní než ostatní národy evropské kultury. Jak je možné, že jinde se
rozloučí se svým zemřelým a pohřbení bez rozloučení nepřichází v úvahu a u
nás kupříkladu v Praze je přibližně 50% pohřbů bez rozloučení. Je to
ekonomická situace společnosti? Co nás vede k tomu, že nejsme ochotni
investovat peníze do pohřbu a dost často také „zapomeneme“ urnu s ostatky
v krematoriu. Proč uzavřeme svůj smutek v sobě a nedovolíme okolí,
aby nám pomohlo zvládnout zármutek. Je to dopad vytěsnění smrti z našeho
vědomí? Přitom Pohřební ústav nabízí ten nejjednodušší obřad posledního
rozloučení za cenu, která je jen o několik stokorun vyšší, než je cena za
pohřeb bez obřadu. Rovněž provádíme uložení zpopelněných ostatků a to jak
v urně do pronajatého urnového místa, nebo volným uložením zpopelněných
ostatků rozptylem nebo vsypem na loučkách v urnových hájích Strašnice a
Motol. Na tyto otázky asi není jednoduchá odpověď. Jedno však je jisté, je
nutné začít o tomto problému více hovořit. Věnovat více prostoru ve sdělovacích
prostředcích odborníkům z psychologie a začít hovořit o smrti a o všem co
s tím souvisí. Pochopíme-li smrt jako neoddělitelnou součást života
jednotlivce, budeme připraveni porozumět procesu daleko složitějšímu a to je
umírání. V této oblasti je ještě větší neznalost a nepochopení než
v otázkách posledního rozloučení.
Podrobné informace o Pohřebním ústavu
hlavního města Prahy, krematoriích ve Strašnicích i v Motole a bohaté
nabídce služeb najdete na internetové adrese: www.pohrustav.cz.
Vydáno 23.03.2013
997 Zhlédnutí